Srí Lanka stojí za návštěvu: krásná příroda s čajovými plantážemi, tisíce druhů ajurvédských rostlin a bylin, hory i pláže, líné řeky i vodopády, rozvážní sloni, drzé opice i nebezpeční varani… To všechno zažila naše kolegyně Lucie, která ostrov Cejlon navštívila se svou rodinou na přelomu února a března. Přečtěte si její osobitou reportáž.
Co Evropana překvapí
Evropana na Srí Lance zarazí spousta věcí, mě například fascinovala doprava. (A že už jsme zažili různá místa – například Bangkok…) Ale to, jak se jezdí tady, jsem ještě nezažila. Na silnici, kde je jeden pruh tam a druhý zpět, jezdí minimálně ve dvojstupu až třístupu v jednom směru. A troubí. Všichni a pořád. Ale není to takové nervózní troubení, na které jsme zvyklí v Čechách, oni troubí, aby o nich ostatní věděli – a že to je v tom zmatečném provozu potřeba!
Dopravní prostředky se na silnici různě proplétají v těch několikastupech vedle sebe i proti sobě. Největší adrenalin zažije spořádaný evropský řidič, když přijde křižovatka. Jedna věc je, že se jezdí vlevo, a druhá, že na křižovatce jedou všichni najednou! Žádná přednost neplatí. Prostě jedou a děj se vůle boží! Do toho tam ještě různě – úplně v klidu – přecházejí chodci. Zajímavé je, že jsme neviděli žádnou nehodu (vždy to nějak vybrali). Nikdo se nerozčiluje, nikdo nenadává...
Místo taxíku typický tuk-tuk
Hlavním dopravním prostředkem je na Srí Lance tuk-tuk, tedy taková tříkolka, se dvěma místy vedle sebe za řidičem, nejčastěji červená nebo zelená. Dalším dopravním prostředkem jsou skútry a menší motorky, přičemž na jedné motorce jezdí i celá rodina v počtu čtyř osob. Do toho mikrobusy, autobusy a náklaďáky. Osobní auta skoro vidět nejsou, a když, tak zásadně bílá! Co je elektromobilita, to tady nebudou tušit ještě hodně dlouho. Benzin/nafta stojí cca 20 Kč/litr (což byla cena před zdražením kvůli válce na Blízkém východě).
Pozor na zlodějky opice
Co nás také trochu překvapilo, byli toulaví psi. Těch tu je opravdu hodně. Všichni jsou skoro stejní – světle hnědí, rasa Sinhálský chrt, nejsou vůbec agresivní, ale jsou všudypřítomní. V jejich množství vidí problém i sami Srílančani. Procházejí se nebo polehávají podél silnic, na plážích, na tržištích, dokonce i v hotelech u bazénů. Psi jsou po celém ostrově, ale nejvíc se drží v obydlených částech, oproti tomu za městy se potkáte s opicemi. Je to menší druh makaka, jsou roztomilé, ale někdy dost drzé, člověk si musí dávat pozor na své věci, aby mu něco neukradly.
Na zdraví se připíjí čajem
Srí Lanka nebo dříve Cejlon je vyhlášená čajem. Nejrozšířenější je černý a zelený čaj, který se vyrábí ze stejné rostliny. Pěstují se zde ale ještě dva druhy prvotřídních čajovníků – stříbrný a zlatý, přičemž stříbrný čaj se pěstuje pouze na Srí Lance. Je to druh bílého čaje a je cca 20krát dražší než čaj černý/zelený.
Kromě čaje zde pěstují velké množství ajurvédských rostlin, bylin a koření, vhodných snad úplně na všechno, v čele s krásně voňavou a sladkou skořicí s vanilkou. Byliny používají k výrobě olejů, krémů a jiné kosmetiky, do nápojových směsí, do pokrmů… Určitě jsme si nemohli nechat ujít příjemnou ajurvédskou masáž právě s oleji z bylin harmonizujících tělo a mysl.
Srílanská kuchyně: hodně kari a chilli
Koření samozřejmě maximálně využívají i v kuchyni. Srílanská kuchyně je takovou kombinací indické a arabské. Je hodně ostrá, kořeněná – hodně rýže, kari, chilli, zeleniny, ryb a mořských plodů… Jídla jsou chutná, ale na mě moc ostrá. Zato manžel a kluci si libovali. Po 10 dnech už jsme se ale těšili na „normální“ jídlo.
Kdy vyrazit s ohledem na počasí
Počasí na Srí Lance na přelomu února a března bylo stabilní a teplé: 30–35 °C přes den, okolo 25 °C v noci. Mohou se vyskytnout přeháňky, které většinou rychle odejdou. My jsme měli štěstí, pršelo nám jen první den a pak už bylo jen sluníčko. Moře bylo teplé (až moc) a v místech, kde jsme byli my, bylo dost divoké. Červená vlajka skoro každý den. Ale kluci už jsou velcí, takže jsme si vlny spíš užívali. Člověk si ale musí dávat pozor, protože voda má opravdu obrovskou sílu.
Pár užitečných rad na závěr
- Na Srí Lance se neobejde bez hotovosti! Zdejší měnou je srílanská rupie (LKR), přičemž 1 CZK ≈ 15 LKR. Kartou se dá platit ve větších obchodech a restauracích, samozřejmě v hotelech. Bankomaty ve městech jsou, ale pozor - musíte mít fyzickou kartu! Bezkontaktní bankomat jsme viděli za celou dobu jen jeden na letišti. V obchodě jsme nakonec bezkontaktně zaplatili – i když na nás koukali trochu jak na zjevení, příště jsme si už raději vzali hotovost. Kvůli výběru hotovosti po příletu jsme se zdrželi na letišti asi půl hodiny, protože u bankomatů byly hrozné fronty. Takže doporučuji alespoň nějakou základní hotovost si vyměnit už v Čechách a můžete se také vybavit americkými dolary, které si směníte v Tourist Centru.
- Nezapomeňte si repelent – sprej i do zásuvky. Komáři, zvlášť večer, jsou hodně otravní a mohou přenášet nebezpečné nemoci.
- Vodu používejte raději jen balenou – ideálně i na čištění zubů (a každé ráno slivovici!)
Vypjatý návrat se šťastným koncem
Naše dovolená na Srí Lance byla poznamenaná vypuknutím války na Blízkém východě. Původně jsme se měli vracet přes Dubaj, ale kvůli zrušeným letům nám cestovní kancelář prodloužila pobyt o tři dny a přebukovali náš let s Fly Dubai. Bohužel už v tu chvíli jsme měli obavy, že se let neuskuteční ani v náhradním termínu, a začali jsme se dívat po letenkách přes jiné destinace. Letenky ale hrozně rychle mizely a zdražovaly (letenka, která se dala koupit za 30 000 Kč, byla za dva dny za 65 000 Kč). Navíc byl problém koupit 4 letenky pro celou rodinu najednou. Přímé lety do Evropy nebyly vůbec. Pak už jsme hledali jakékoliv možnosti (přes Dillí, Jakartu, Taškent, Istanbul…), i tři přestupy, celková doba letu přes 50 hodin…
Následovaly hodiny a hodiny hledání, vyjednávání, pláče a zoufalství. S novými letenkami jsme se dostali do Dubaje a tam nám (oproti původnímu slibu) řekli, že náš let už neplatí a další letenky do Prahy pro nás budou mít v termínu za více než měsíc. Dnes už ani nechci vzpomínat na všechen ten stres, vztek, bezmoc, napětí a nakonec obrovskou úlevu, když nás do letadla po všech dohadech vzali. Tedy ponaučení na závěr: Nikdy nespoléhejte na to, že si někdo na letišti udělal nějakou poznámku!
