„Už od svých mladých let miluju filmový Titanic. Vždycky jsem si přála zažít plavbu na obří lodi, nechat si větrem na palubě čechrat vlasy a užívat si zábavy a luxusu v podpalubí. Manžel mi přání splnil, a tak jsme se společně se dvěma dětmi na konci srpna vydali na týdenní plavbu z italského Janova do francouzského Marseille,“ začíná svou reportáž naše kolegyně Martina.
Když jsme si na jaře objednávali plavbu na MSC Grandiosa, představovali jsme si romantiku, moře a pohodlí. Tahle loď je dokonce ještě větší než slavný Titanic – na délku má neuvěřitelných 331 metrů! Plavba se startem v Janově, přes Palermo, Ibizu, Valencii až do cíle v Marseille slibovala sedm dní plných zážitků a romantiky. Jenže bylo to také sedm dní plných front, drahých drinků a pocitu klaustrofobie.
Den první: nástup do plovoucího města
Z Janova jsme vyplouvali už v devět ráno a loď nás ohromila hned na první pohled. Obrovské křišťálové schodiště, sály na divadelní představení, taneční show, dětské herny, bazény, posilovna a dokonce i basketbalové hřiště. Opravdu to působilo jako luxusní „město na vodě“. Jenže tenhle super hotel měl ještě tisíce dalších hostů – a to znamenalo jediné: všude, ale opravdu všude fronty.
All inclusive jen tak napůl
V ceně plavby označované jako all inclusive jsme měli pouze jídlo, a to bylo opravdu pestré a dobré. Pití jsme si museli platit sami – a tady jsme narazili na nepříjemné překvapení: sklenička vína vyšla na 14 eur, limonáda na 8 eur. A když jsme chtěli balíček nápojů, stálo to 40 eur na osobu a den – s tím, že ho musela koupit celá rodina. Takže buď všichni, včetně dětí, nebo nikdo. Nakonec jsme si připadali jako „správní Češi“, co potají upíjejí vodu z kohoutku.
Plavba slibovala internetové pokrytí, jenže na mobilu nefungoval vůbec. Jediná možnost byla zaplatit si Wi-Fi: 30 eur denně za jedno zařízení. Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme prostě nebyli online – digitální detox neuškodí, zvlášť našim dětem.
Co se týče placení, na lodi všude brali karty. Hotovost jsme využili jako spropitné a u stánků ve městech při nákupech zmrzliny a suvenýrů. Eura jsme si předem vyměnili v Tourist Centru.
Kajuta velikosti šatny
Naše „rodinná“ kajuta pro čtyři měla 17 metrů čtverečních. To je tak akorát na postel a kufry. Dětské postele se však vyklápěly nad tu naši, takže jsme se občas budili s pocitem, že na nás celá horní palanda i se dvěma potomky spadne. Protože jsme chtěli ušetřit, vzali jsme si variantu bez okna – to byla zásadní chyba. Hned první noc jsem trpěla pocitem klaustrofobie, po třech dnech jsme se všichni cítili jako v podzemním bunkru. Doporučení pro příště? Jednoznačně kajuta s oknem či ještě lépe balkonem.
Život na palubě
Loď nabízela opravdu bohatý program: od muzikálů přes taneční večery až po tematické show. Děti se zabavily v hernách a na hřišti, my jsme si zkusili i posilovnu. Jenže i tam byla fronta. Například na běhací pás se čekalo, jako kdyby rozdávali pizzu zdarma. Bazény byly fajn, ale lehátek byl zoufalý nedostatek. V praxi to znamenalo, že jsme si museli lehátko „zarezervovat“ ručníkem už v šest ráno.
Každý den jiné město
Itinerář se zastávkami Palermo, Ibiza či Valencie vypadal lákavě. Jenže loď kvůli své obří velikosti zakotvila vždy daleko od centra. Do města se dalo dostat buď taxíkem, nebo za poplatek jejich autobusem. Při návratu jsme pokaždé museli projít bezpečnostní kontrolou, poctivě jsme procházeli rámem a nechávali skenovat batohy. Bezpečnost na prvním místě je fajn, ale zase ty fronty…
I tak jsme si návštěvu měst užili. Palermo s typickou středomořskou atmosférou, Ibiza hlučná a plná barů, Valencie krásná a nezapomenutelná – ta se nám líbila nejvíc. Marseille na závěr působila trochu chaoticky, ale byla to tečka, která k téhle „zkoušce trpělivosti“ sedla.
Konečný verdikt a naše doporučení
Plavba na MSC Grandiosa byla určitě zážitek, na který budeme vzpomínat. Luxusní loď, sedm nocí na moři, pestrý kulturní program, možnost každý den vidět nové město – to všechno jsou velká pozitiva. Jenže zároveň je fér říct i to druhé: všudypřítomné fronty, klaustrofobní kajuta, drahé pití, předražený internet a trochu logisticky komplikované výlety do měst.
Pokud se na podobnou cestu chystáte, naše doporučení zní:
- Jeďte mimo hlavní sezonu (srpen je prostě peklo).
- Vždy volte kajutu s oknem nebo balkonem – prohlédněte si předem fotky, jak to v ní vypadá.
- Vybírejte stravování all inclusive i s nápoji (nebo se připravte na vyšší rozpočet).
- Přečtěte si recenze a pusťte si videa z dané plavby, ať předem víte, do čeho jdete.
Abych nekončila příliš negativně: ten pocit, když stojíte na palubě, díváte se na západ slunce a pod vámi šumí Středomoří, ten se do front ani cenových tabulek nevejde. A kvůli tomu se na loď možná zase někdy vrátíme. Jen už budeme chytřejší.
