„Za mušličky pazourek“ nebylo praktické. Proto vznikly peníze

„Papírové peníze se nakonec vrátí ke své vnitřní hodnotě, tedy k nule,“ pronesl před více než 200 lety osvícenský francouzský filosof, básník a spisovatel Voltaire. A ještě dávno před ním prohlásil slavný filosof a vzdělanec starověkého Řecka Aristoteles, že zlato a stříbro nemají samy o sobě žádnou hodnotu, protože jsou společenskou konvencí. Jakou roli peníze hrají v moderní společnosti, víme. Jak a proč ale vlastně vznikly a jaký byl jejich vývoj?

Za dob lovců a sběračů stála ekonomika na systému závazků, služeb a protislužeb. Jak v knize Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci píše izraelský historik Yuval Noah Harari, když tenkrát někdo dostal slepici, vznikl závazek službu oplatit třeba formou lékařské pomoci. S cizinci pak komunita měnila jen několik pro ně vzácných věcí formou „za naše pěkné mušličky nám dejte kvalitní pazourek“.

Tenhle systém obchodu přetrval i po nástupu zemědělské revoluce. Jenže postupně, s rozvojem měst a království a také dopravní sítě, přišla větší specializace. Lidnatá města uživila spoustu různých řemeslníků a dalších profesionálů, jako byli lékaři, kněží atd. V takové situaci ovšem systém protislužeb přestával stačit. Už jen proto, že pro uspokojující proces směny by si všichni obchodníci a poskytovatelé museli každý den zjišťovat relativní cenu desítek druhů zboží.

Zaplatím solí

Není tedy divu, že na mnoha místech vznikly peníze. Ovšem pozor, peníze nejsou mince a bankovky. Jak říká Yuval Harari, je to cokoli, co mohou lidé symbolicky a zástupně užívat za hodnotu jiných věcí a co má tu vlastnost, že rychle a snadno vyjádří cenu různého zboží. Díky tomu lze jednoduše směnit jednu věc za jinou a majetek uchovávat praktickým způsobem. A tak se v dějinách za peníze považovalo leccos. Například mušle, sůl, dobytek, kožešiny, obilí, látky nebo směnky. Tyhle formy existovaly ještě předtím, než vznikly mince, nejznámější typ peněz.  

Praktické mince

Postupem času se jako nejvhodnější komodita pro směnu ukázaly drahé kovy, konkrétně zlato a stříbro. Zpočátku se používaly v jakémkoli stavu, např. jako valouny, zlatý prach či šperky. Ale z praktických důvodů se později rozšířily mince, jejichž ražba měla potvrzovat ryzost a také hmotnost daného kusu zlatého kovu. Jak uvádí Wikipedia, první zmínky o mincích se objevily už před 4500 lety a jejich opravdový rozmach přišel s antickým Řeckem.

Jak ze směnek vznikly bankovky

Vyměňovat si pytlíky mincí však bylo poměrně nepraktické. A tak papírové peníze neboli bankovky nejspíš vznikly z papírových podob dlužních úmluv, tedy směnek, které se roztrhly napůl a pak znovu spojily. Lidé si postupně uvědomili, že neexistuje důvod, proč by se směnka nemohla připsat třetí straně a stát se obecně přenosnou. Banky je tedy začaly vykupovat a vyměňovat za směnky vlastní. První bankovky takhle vznikly v Číně. Podle novináře Mikea Hewitta to bylo okolo roku 800 našeho letopočtu v období vlády dynastie Tchang. Wikipedia tvrdí, k tomu došlo o něco dříve, v roce 650, za Kao Tsunga, třetího císaře této dynastie.  

V Evropě až po roce 1600

První zmínky o přítomnosti papírových peněz v Evropě jsou z roku 1633. Tehdy byly nejranější známé anglické zlatnické certifikáty použity nejen jako účtenky za opětovné vyžádání vkladů, ale také jako doklad o schopnosti splácet. V roce 1656 je pak založena Bank of Sweden s oprávněním přijímat vklady, poskytovat půjčky a hypotéky a vydávat účty za úvěry. Ta se o pět let později stává první autorizovanou bankou v Evropě, která vydává bankovky. Označovaly se jako daler, což je švédská podoba slova tolar. Na území rakouské monarchie se bankovky začaly používat na konci vlády Marie Terezie, 1. ledna 1800 byla jako součást emise oficiálně vydaná ta úplně první. Lidé ovšem tehdy k „nehodnotným“ penězům ještě neměli důvěru.

  • Mince a bankovky používáme vzácně

Možná si to málokdo uvědomuje, ale je to tak. Jak upozorňuje historik Yuval Noah Harari, například v roce 2006 činil světový peněžní objem přibližně 473 trilionů amerických dolarů, ale mince a bankovky jen 47 trilionů. Nad 90 procent všech valut, tedy přes 400 trilionů dolarů na všech bankovních účtech, existovalo jen na počítačových severech. Většina obchodních transakcí se uskutečňuje přesunem elektronických dat.

Mohlo by Vás zajímat